Soudobá

Ten, kdo dneska básně píše,
je úplně out.
Do statusu dám si cliché,
já, moderní skaut!

Zapečené brambory s příchutí smetany a moře

Potřetí vítám veškeré členstvo fanklubu kolejního vaření s Cenzannim! Dnešní recept bude tak trošku speciální, protože jím chci vzdát hold Správě kolejí a menz, která nám, sem do kuchyňky v prvním patře, pořídila pečící troubu. Tak ji pojďme vyzkoušet!

Na začátek vezme několik brambor, ideálně různých velikostí, abychom posléze papali pestře. Umyjeme je, máme-li škrabku a čas nazbyt, oškrábeme, ale opravdu to není nezbytné. Potom je nakrájíme na kolečka, opět dbáme na jejich různou sílu, neboť v rozmanitosti je krása. Dále si nachystáme nějakou nádobu, která se nám vleze do trouby. Plastové misky se nedají doporučit. Do této nádoby nalejeme trochu oleje a krouživými pohyby šikovně využijeme odstředivé síly, aby se nám olej rozlil po skoro celém vnitřním povrchu. Pokračujeme nakladením prvního patra brambor naspod nádoby. Dejte si záležet, říká se přeci, že lidé jedí očima! Dále budeme potřebovat rybičky v tomatě. Doporučuji jakési filety z Lidlu, jsou doopravdy vynikající a k tomuto se nám dokonale hodí. Navíc, Lidl je levný. Vyndáme jednu filetu a lehce ji rozdrobíme na brambory, čímž nám vznikne druhé patro. Maličko zalejeme asi polovinou rajčatovové majdy z konzervy. Pokud již někteří z vás tuší, že bude následovat další brambopatro, je tomu přesně tak. Poté samozřejmě druhá fileta, zbytek šťávičky a poslední bramborové patro. Pokud vám nějaké brambory vybyly, můžete si je schovat do lednice napříště. Nebojte, syrové vám je určitě nikdo nesní! Fáze před pečením se blíží konci. Poslední, co budeme potřebovat, je omáčička. Tu vyrobíme jednoduše ze dvou tavených sýrů a trochy mléka. Míchejte tak dlouho, než dostanete jakousi kašičku nebo dokud vás to ještě baví. Konzistence by měla být lehce tekoucí - to proto, aby se nám tato zálivka hezky dostala mezi brambůrky a rybičku, ale zase aby všechna nestekla až na dno. Tak, a teď už můžeme jít zapékat! Troubu zapneme třeba na spodní i horní ohřev, teplotu nastavíme podle míry našeho hladu, doporučuji však nějakou rozumně střední (viz. poznámka na konci). Čas si budete muset hlídat, stejně jako samotnou krmi. Nelekejte se, že ve vrchní části se na okrajích máčka připaluje, to je prostě normální. Naopak, některým nám to dokonce chutná. Až se vám bude zdát, že už by to mohlo být, rychle ještě nahóru přihoďte pár plátků sýra. Až se i tento rozteče, vaše papu je připraveno ke konzumaci! Přeji příjemný gastronomický zážitek :)

Pozn.: Pokud budete na jídlo spěchat jako já, můžete posléze narazit na pár brambor, které ještě křupou, takže raději volte nižší teplotu a delší čas ;)

Poesie chabého smyslu s podtitulem Kavárna

Jen krátce
ze stolu s popílkem
mé nešikovné ruky.

Myslet či nemyslet
připálit, potáhnout
a vídeňské kafe.

Za oknem schody
kamsi vzhůru
utíká vědomí.

Žádného rýmu
není dnes třeba
pro spásu duše.

Třetí list načnu
i třetí rozbřesk
cítíte to?

Všichni jen pobíhají
okruhem dne
bezcílně sami či ve dvou.

Horké už studí
já pod polštářem
tiše si toužím.

Mějte mě za blázna
sám se mám taky
bez kazajky.

Čekáš snad
ještě na něco
čtenáříčku?

Nedočkavost

Znáte to, když se něčeho strašně nemůžete dočkat, ručičky hodin se zdají až nesmyslně pomalé, nechcete jít spát, přestože byste měli, ale místo toho čekáte, jestli se to náhodou nestane, protože nevíte, kdy se to má stát, a tak jenom sedíte a čumíte a snažíte se nenudit, což vám moc nejde, proto začnete přemýšlet, proč vlastně takhle plýtváte časem, který byste mohli využívat mnohem lépe, třeba k učení, a dojde vám, že vám opravdu hodně záleží na tom vytouženém, i když to nedává smysl a sami to nemůžete pochopit? Poslední dobou z toho začínám šílet. A to i navzdory skutečnosti, že si přeji, aby to tak bylo. Nechci všechno hned, to bych si přeci nezasloužil. Třeba je smyslem právě ta samota, v níž se topím během nejistoty mezi dvěma body času, které tím vlastně ohraničují celý můj život stále dokola. Samota, která mi dává zdánlivě nekonečné hřiště pro skoky a kotouly mezi myšlenkami, abych se mohl snažit si v nich udělat pořádek.